S Veronikou jsme seděly v jedné lavici a vyrušovaly při hodinách chemie. Po maturitě se naše cesty rozdělily a viděly jsme se znovu až po 26 ti letech. Navázaly jsme tam, kde jsme skončily, máme stále společný humor a pohled na řadu zásadních věcí. Se svými odlišnými životními i profesními zkušenostmi se v atelieru navzájem doplňujeme. Zároveň máme obě zkušenosti z minula s vedením výtvarných kurzů pro děti i dospělé.
Veronika je organizačně velmi schopná, na každou hodinu je pečlivě připravená, umí naslouchat a dokáže vše trpělivě a srozumitelně vysvětlit. Při jejích lekcích odbouráte ostych, uvolníte se a budete mít možnost poznat sám sebe.
Markéta
Založením ateliéru v roce 2014 se splnil sen, který jsem se ani nedovažovala snít. Jako středoškolská studentka umělecké školy jsem byla přesvědčená, že umění je moje cesta. Jenže jsem nakonec ukončila vysokoškolská studia filologie na Filozofické fakultě UK, učila a překládala, a svět umění a umělců se mi stále více vzdaloval. Až po mnoha letech mi došlo, že bez umění to nepůjde. Opět jsem studovala, tentokrát design interiérů, a pak konečně v jedné pařížské kavárně jsme se s Markétou rozhodly založit Ateliér 45. Můj život se obrátil naruby, ale správným směrem.
Nyní s radostí a pýchou vedeme ateliér, který se stal respektovaným místem potěšení, odpočinku i studia umění pro mnoho našich milých studentů. Viděla jsem zblízka, jaké přináší tato činnost uvolnění, radost a sebepoznání, až jsem se rozhodla prohloubit své znalosti v oboru arteterapie. Stále studuji, vzdělávám se, podrobuji se sebezkušenostnímu výcviku a konečně mám množnost spolupracovat s dětmi z Jedla, jak se tam říká Jedličkovu ústavu. Jsem šťastná.
Veronika
