Mohli bychom si zde uvést klasické kompoziční rozčlenění obrazů, ale my se na kompozici podíváme trochu jinak. Prostřednictvím vaší vlastní zkušenosti.

Způsob, jakým jsou zobrazeny proporce a tvary kreslených objektů či postav, nezávisí pouze na očích či vnímání umělce. Mimořádně důležitým prvkem je velikost a tvar použitého podkladu. A dále způsob, jak je obraz na ploše uspořádán. Když víte, co chcete kreslit nebo malovat, je třeba hned zpočátku zvážit formát, jaký použijete. Bude podklad použit svisle (portrét) nebo vodorovně (krajina)? Když si budete dělat předběžné skicy, experimentujte i s formátem, abyste zjistili, jaký bude pro váš záměr nejvhodnější.

Dalším důležitým faktorem je umístění objektu na podkladu a ve vybraném formátu. Je třeba si položit několik důležitých otázek. Chcete, aby ústřední motiv zabíral malou či větší část plochy? Je vhodnější umístit objekt na střed nebo spíše ke straně formátu? Jak pojednat zbývající plochu okolo objektu? Jak důležité je pozadí? Chcete, aby splynulo s objektem? Anebo chcete, aby byl objet dominantní anebo naopak bylo dominantní pozadí? A v případě, že kreslíte figuru, chcete zobrazit jen ji? Anebo chcete postavu zakomponovat mezi další postavy, objekty nebo dokonce do exteriéru či interiéru? Jaké vztahy mezi jednotlivými prvky obrazu chcete vytvořit?

Například umístění objektu blízko sebe může znamenat jejich vnitřní souvislost. A na druhou stranu objekty od sebe vzdálené, mohou značit obsahovou vzdálenost. Například dvě postavy sedící blízko sebe se vzájemně skloněnými hlavami navodí dojem intimity, ale když ty samé osoby budou každá na jedné straně obrazu a třeba ještě zády k sobě, vyvolají dojem odcizení. A obdobně budova mezi dalšími domy bude mít menší význam, než když bude stát izolovaně v krajině.

Je zřejmé, že především začátečníci by měli mít na zřeteli možnosti, jakými mohou ovlivnit celkové vyznění obrazu zvolením různých kompozičních prostředků.Umístění figury ve formátu vaší kresby či malby je zásadním rozhodnutím pro konečný obraz. Především si zvolte formát až po provedení několika skic, kde budete model umisťovat na různá místa a s různým zpracováním pozadí. Kombinujte model i s jinými postavami nebo objekty. Prohlédněte si, jakého efektu jste dosáhli a zhodnoťte výhody a nevýhody každé pozice. Faktory, které můžete vyzkoušet, jsou velikost, umístění, úhel a pozadí. Když toto uděláte vícekrát i s různými postavami či objekty a na různých formátech, poskytne vám to cenné poznatky, jak zacházet s plochou a na ní umístěnými objekty. Je to velmi dobrý způsob práce ve vašem skicáři ještě předtím, než se pustíte do vlastní malby či kresby.

David Hockney, známý současný umělec, ukazuje ve svých dílech znalost kompozice. Na obraze „A bigger splash“ z roku 1967 vytváří ostrý kontrast. Hlavním objektem je vystříknutí vody, okamžitá exploze vody v okamžiku, kdy se plavec noří pod vodu. Vířící linky vody vystupují proti jasným barvám domu. Obraz byl namalovaný v Kalifornii a vyvolává velmi zřetelný dojem množství světla a jasných barev charakteristických pro tuto oblast. Hockney  vytvořil tento obraz jako obrazový materiál technického manuálu pro bazény. Skutečnost, že postava, která před okamžikem skočila do vody (předpokládáme), již není vidět, je zásadním momentem obrazu. Výstřik vody zaujímá střed obrazu, oči jsou k němu přímo vedeny po skokanském můstku. Palmy, budova, náhodně umístěná židle a odraz v okně jsou rovněž velmi důležité. Umělec použil váleček pro nanášení akrylových barev a to mu pomohl vytvořit hladký tón barev.