Dlouho jsem věřila, že moje cesta vede buď světem umění, nebo světem vědy. Jako studentka umělecké školy jsem žila tvorbou, jako doktorandka na Filozofické fakultě UK zase strukturou jazyka. Trvalo mi roky, než jsem pochopila, že tyto dva světy se nevylučují – naopak, jeden bez druhého je neúplný.
V roce 2014 jsme s Markétou v jedné pařížské kavárně založily Ateliér 45. Tehdy se můj život obrátil správným směrem. Ateliér se stal respektovaným místem odpočinku a studia, ale pro mě byl i něčím víc. Zblízka jsem sledovala, jak proces tvorby přináší lidem hluboké uvolnění, radost a nečekané sebepoznání. Právě tyto okamžiky u malířských stojanů mě přivedly k rozhodnutí studovat arteterapii a psychoterapii do hloubky.
Moje lingvistické zázemí mi dnes v terapeutické práci dává unikátní cit pro detail. Jazyk formuje to, jak vnímáme svět a jak prožíváme vztahy. Pomáhám klientům najít správná slova pro jejich pocity, ale zároveň vím, že někdy je prožitek příliš hluboký na to, aby se dal vyjádřit větou. Tam, kde slova končí, využívám ve své praxi barvy a linie jako most k tomu, co je skryté pod povrchem.
V současnosti působím jako psychoterapeutka ve výcviku (Narratio institut) a od roku 2024 pracuji na terapeutické lince Sluchátko. Své zkušenosti doplňuji krizovou intervencí a prací s dětmi v Jedličkově ústavu. Moje cesta vede od analýzy jazyka k živému dialogu a tvorbě, která léčí.
Veronika
Další vzdělávání: