Mé druhé já

V mytologiích i šamanském pojetí světa má každý své druhé já. O dvojníkovi píše poprvé německý spisovatel Jean Paul v roce 1796. I ve vědeckých kruzích se uznává myšlenka existence skutečné další nebo dalších osob, které si jsou velmi podobné nejen vzhledem, ale i povahou.

Zkuste si tedy představit, že máte takového dvojníka. Zavřete oči a navštivte ho. Kým je? Co dělá? Jaký vede život? Jak vypadá? Co má rád a co má nerad? Jak moc se liší od vás? Nespěchejte na sebe, zkuste s vaším druhým já strávit delší časový úsek. Pak si udělejte poznámky a to, co se vám zdá jako nejdůležitější nakreslete, namalujte nebo vymodelujte.

A s kým se ve svých představách setkala Eliška?

Jsem orlem a letím na sever. Až k polárnímu kruhu. Tam na ostrohu nad mořem sedí žena a dívá se do dálky. Připojím se k ní a pomalu kráčíme k vesnici. Ve srubu hoří oheň a je tam její muž. Vřele se políbí, cítím pouto a lásku. Sednu si s nimi k ohni, pijeme nějaký horký nápoj. Mlčíme. Muž se pak zdvihne a odejde. Žena vaří a někam se chystá. Vezme své psy a jde ve vesnici do jiného domu. Sedí tam s ostatními ženami, povídají si a později zpívají a tančí. Druhý den po snídani s mužem si žena sedá ke stolu a začíná psát. Je spisovatelka. Má plnější postavu a dlouhé mírně prošedivělé vlasy. Vše okolo ní se děje jakoby mimochodem. Její energie pramení z přírody a obyčejné ženské práce. Její děti jsou už dospělé a žijí své životy jinde.

Na formát A2 kreslím suchými pastely výjev setkání orla a ženy. Je to realistický obrázek, jako fotografie. Cítím tam barvy přírody, zvuky moře a svist větru. Žena stojí neohroženě na kraji převisu, nemá strach z výšek!

Tags are not defined for this post

Comments closed

No comments. Leave first!